Reportáž Davida Neffa o Zkoušce PBS

Marek Hájek Akce, Psovod bezpečnostní služby, Zajímavosti Leave a Comment

Před třemi lety jsem byl pracovně jakožto fotoreportér MF DNES na první ukázce tzv . Standardu. Zkoušce pro psovody bezpečnostních agentur. Vše se odehrálo na cvičišti v Dolanech poblíž Kralup. Vzhledem k tomu že je sportovní kynologie moje hobby o volných víkendech, ukázka mě tehdy nadchla.

Uvědomil jsem si, jak je realita praxe na míle vzdálená cvičení podle sportovního řádu IPO.

Využil jsem nabídky tuto zkoušku složit mezi prvními. Obával jsem se teoretické části. Při představě že se budu biflovat nesrozumitelné věty, jako na řidičák, se mi dělalo šoufl. Milé překvapení bylo, že se zde nejedná o zhovadilé slovíčkaření. Otázky jsou srozumitelné, logické a hlavně mají obsah. Pokud se opravdu věnujete výcviku psů, není problém vlastními slovy vše zodpovědět. O to také jde, prověřit praktické znalosti, ne schopnost memorovat.

Ze zkušební komisařky Jany Houskové čiší jak teoretické znalosti na vědecké úrovni, tak dlouholetá praxe.

Na atmosféře zkoušky to bylo znát. Svou přirozenou autoritou nepřipustila žádnou rozpačitost, přes to, že šlo o první zkoušky psovoda vůbec. Každý objasní deset vylosovaných otázek z padesáti. Komisařka jen nezkoušela, ale ještě jako bonus rozváděla podstatné metodické postupy. Zkouška mě vlastně spíš obohatila, než zdeptala a to je vzácné.

Praxe je v reálném prostředí. Žádná posekaná travička. Areál je jako filmové ateliéry, připravený na různé simulace. Hala plná materiálu jako v reálu. Před halou spousta lidí, auta – zkrátka mnoho rušivých faktorů.

Psovodi zde předváděli metodiku výcviku, nikoli dovednosti psů. O to také jde. Kdo si neví rady, nebo udělá hrubou chybu, skončil. Komisařka během celé poslušnosti kladla otázky. Tady se nedá blafovat.

Výzva byla současně získat i certifikát na psa. I přes to že mám se svou fenou německého ovčáka složeno mnoho zkoušek včetně IPO3 a obranářské speciálky, tady to negarantuje úspěch. Střílet na střelnici do terče desítky nezaručuje, že v Afghánistánu přežijete deset minut.

Jdeme na to.

Pes už na mě nevisel pohledem jako na cvičáku. Co se tady sakra děje? Dal jsem jí najevo, že si nenecháme rozbít hubu a doufal jsem, že se v Berušce rozproudí pracovní krev. Začala fungovat. Poslušnost v davu nepřátel bez problému. Překonávání překážek, prověření skříňového auta, tunel. Všude nalezeny podezřelé balíčky, které by jste v islámském světě najít nechtěli. Střelba mezi baráky taky najednou zněla nějak reálně. Beruna vrhla ostražitý pohled a ležela dál, kde měla.

Dobrý, ale teď se bude lámat chleba. Obrany v praxi, tady se body škrtaj po dvaceti. Jde o život.

Prověření skladiště v hale – žádné obíhání okolo maket. Podlaha klouže, nebe nikde. Hangár s ozvěnou.

V areálu V Kralupech byla dokonale simulovaná reálná situace, kterou měl pes řešit. Někde v objektu bude zašitej chlap. Berunka vyráží za regály, vrací se. Pustí se druhým směrem.

Ozve se štěkání, zní to nějak nervózně a agresivně, hlavně nenapadni! Vyrážím za ní. Psa chytnu za obojek – žádné cirkusové představení jako na závodech, realita je jiná. „Vylezte z úkrytu na světlo!“

„Táhni s tím čoklem, ty svině!“ ozve se.

„Opusťte úkryt!“ „Ruce vzhůru!“

Beruna jen hučí, kde má hergot rukáv? Rukáv nemá, ale někde pod ochranným oblekem skrývá zbraň, kterou když nenajdu, tak končíme.

Za poslední čtyři roky se nestalo, aby se fena při klasické „sportovní“ prohlídce figuranta, pohnula z místa.

Tady nestačí jen párkrát poplácat figuranta po ramenou a nohách. Šacuju ho, hledám kudlu a snáším remcání.

Beruna startuje. Je to v prdeli? Ne, jen ze dvou centimetrů dává vrčením najevo, že v prdeli bude figurant sotva se pohne. Patnáct bodů dole.

Pak povinný výslech, pokus o napadení. Geny vítězí nad strachem z neznámého. Nacpala si jeho ruku v obleku až na stoličky a nasadila svěrák. Rvačka, řev.

Musím to zklidnit nebo nepustí ani za nic a končíme. Figurant má dost, poslechne a ustrne. Pustila na první povel, chce ale ještě. V dobrý charakter pachatele nevěří.Při zadním doprovodu nesmí ztrestat zadrženého ani za jeho hlasité nadávky. Je konec. Beruška je odměněna mým řízkem, certifikát s vodoznaky je jí totiž ukradený. Já z něho mám velkou radost.
David Neff, MF DNES
22. 10. 2013

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *